Dědická smlouva: jak upravit dědictví předem a na co si dát pozor
Dědická smlouva je dokument, kterým si zůstavitel a druhá strana předem sjednávají, kdo má po smrti zůstavitele získat určitý majetek, podíl na dědictví nebo jiné majetkové hodnoty. Jde o významný nástroj pro plánování majetku do budoucna, zejména v situacích, kdy chce člověk předejít nejistotě, sporům mezi dědici nebo nejasnostem kolem rozdělení majetku.
V praxi se dědická smlouva používá například mezi manžely, partnery, rodiči a dětmi, podnikateli, vlastníky nemovitostí nebo osobami, které chtějí přesněji upravit budoucí přechod majetku. Může být vhodná tehdy, když má zůstavitel jasnou představu, komu má připadnout dům, byt, firma, pozemek, podíl ve společnosti, rodinný majetek nebo jiná důležitá hodnota.
Dědická smlouva je citlivý dokument, protože se týká majetku, rodiny a budoucích vztahů mezi blízkými osobami. Proto je vhodné postupovat opatrně, věcně a srozumitelně. Dokument by měl být připraven tak, aby bylo jasné, kdo smlouvu uzavírá, jaký majetek je předmětem ujednání, kdo má dědit, v jakém rozsahu a za jakých podmínek.
K čemu slouží dědická smlouva?
Dědická smlouva slouží k předem dohodnutému uspořádání dědictví. Zůstavitel tím může posílit jistotu, že určitý majetek připadne konkrétní osobě. Oproti běžnému neformálnímu slibu má písemná smlouva větší váhu a může pomoci předejít situaci, kdy po smrti zůstavitele vzniknou mezi pozůstalými spory.
Tento dokument může být praktický hlavně u majetku, který má pro rodinu vyšší hodnotu nebo citlivý význam. Může jít o rodinný dům, byt, chalupu, pozemky, podnikání, zemědělskou usedlost, umělecká díla, cenné sbírky nebo podíl ve firmě. Pokud není budoucí rozdělení majetku řešeno předem, mohou později vzniknout nejasnosti a konflikty.
Dědická smlouva může pomoci zejména tehdy, když
- zůstavitel chce určit konkrétního dědice předem,
- má být zajištěno převzetí rodinného domu nebo bytu,
- má být zachována kontinuita rodinného podnikání,
- zůstavitel chce předejít sporům mezi potomky,
- manželé nebo partneři chtějí upravit majetkové uspořádání pro případ smrti,
- majetek má být rozdělen jinak, než by strany očekávaly podle běžného dědění,
- je potřeba jasně určit, kdo získá konkrétní věc,
- zůstavitel chce mít větší jistotu než u prostého neformálního příslibu,
- dědic potřebuje mít jistotu kvůli péči, investicím nebo správě majetku,
- rodina chce budoucí dědění řešit klidně a předem.
Co je dědická smlouva?
Dědická smlouva je dohoda mezi zůstavitelem a druhou osobou, která má podle smlouvy v budoucnu dědit. Od běžné závěti se liší tím, že nejde pouze o jednostranné rozhodnutí zůstavitele, ale o smluvní ujednání. Právě proto může být změna nebo zrušení dědické smlouvy složitější než u závěti a je vhodné ji dobře promyslet.
Dědická smlouva může být sjednána ve prospěch osoby, která je smluvní stranou. V některých situacích se může řešit také širší rodinné nebo majetkové uspořádání. Přesný obsah a forma závisí na konkrétní situaci, typu majetku a osobách, které smlouvu uzavírají.
Protože jde o dokument s výraznými důsledky do budoucna, je vhodné nepodceňovat jeho formu ani obsah. U složitějších majetkových vztahů, podnikání nebo napjatých rodinných vztahů je zpravidla rozumné dokument odborně konzultovat.
Rozdíl mezi dědickou smlouvou, závětí a odkazem
Při plánování dědictví se často používají různé dokumenty. Nejčastěji lidé řeší závěť, dědickou smlouvu nebo odkaz. Každý z těchto nástrojů má jiný účel a jinou míru flexibility. Proto je důležité vybrat dokument podle toho, čeho chce zůstavitel dosáhnout.
Závěť bývá jednostranný dokument, který může zůstavitel za určitých podmínek změnit. Dědická smlouva je smluvní ujednání, takže se více opírá o dohodu stran. Odkaz se zpravidla používá pro přenechání určité věci nebo hodnoty konkrétní osobě, aniž by tato osoba musela být dědicem celého podílu.
Praktická tabulka: orientační rozdíly mezi dokumenty
| Dokument | Jaký má účel | Kdy může být vhodný |
|---|---|---|
| Dědická smlouva | Smluvně upravuje, kdo má po zůstaviteli dědit. | Když má být budoucí dědění pevněji sjednáno mezi stranami. |
| Závěť | Zůstavitel jednostranně určí, kdo má dědit. | Když chce zůstavitel zachovat větší možnost budoucí změny. |
| Odkaz | Určitá věc nebo hodnota má připadnout konkrétní osobě. | Když má někdo získat konkrétní předmět, částku nebo právo. |
| Darování za života | Majetek se převádí ještě za života vlastníka. | Když chce vlastník majetek předat hned, ne až po smrti. |
| Dohoda v rodině | Neformální domluva mezi členy rodiny. | Může pomoci komunikaci, ale sama o sobě nemusí stačit. |
Kdy se dědická smlouva používá?
Dědická smlouva se používá tehdy, když chce zůstavitel upravit budoucí dědění pevnějším způsobem a druhá strana má na takovém ujednání zájem. Typické jsou situace, kdy budoucí dědic už za života zůstavitele pomáhá se správou majetku, investuje do nemovitosti, pečuje o zůstavitele nebo se podílí na rodinném podnikání.
Dědická smlouva může být vhodná také mezi manžely, pokud chtějí jasně upravit, jak se má s majetkem naložit po smrti jednoho z nich. U partnerů, kteří nejsou manželé, může být plánování majetku obzvlášť důležité, protože běžné očekávání nemusí odpovídat skutečnému právnímu postavení.
Typické situace použití
- předání rodinného domu jednomu z potomků,
- zajištění partnera nebo manžela,
- předání podnikání pokračovateli,
- úprava dědění u nemovitostí,
- řešení majetku u druhého manželství nebo složené rodiny,
- předcházení sporům mezi sourozenci,
- zajištění osoby, která dlouhodobě pečuje o zůstavitele,
- úprava dědění majetku, do kterého budoucí dědic investoval,
- jasné rozdělení majetku ještě za života zůstavitele,
- kombinace dědické smlouvy s dalšími dokumenty podle konkrétní situace.
Co má obsahovat dědická smlouva?
Dědická smlouva by měla být přesná, přehledná a jednoznačná. Je třeba určit, kdo ji uzavírá, kdo je zůstavitel, kdo má být dědicem, jaký majetek nebo podíl je předmětem smlouvy a jaké další podmínky mají platit. U nemovitostí je vhodné uvést přesnou identifikaci podle dostupných údajů, aby nebylo pochyb, o jaký majetek jde.
V dokumentu je vhodné vyhnout se nejasným formulacím typu „vše důležité připadne synovi“ nebo „dům dostane ten, kdo se postará“. Takové formulace mohou vyvolat spory. Lepší je přesně uvést konkrétní osobu, konkrétní majetek a případně i způsob vypořádání s ostatními osobami, pokud je to relevantní.
Praktická tabulka: hlavní části dokumentu
| Část smlouvy | Co uvést | Proč je důležitá |
|---|---|---|
| Údaje zůstavitele | jméno, příjmení, datum narození, adresa a další identifikační údaje | Je jasné, po kom se má budoucí dědictví řešit. |
| Údaje smluvního dědice | jméno, příjmení, datum narození, adresa nebo jiné identifikační údaje | Je jasné, kdo má podle smlouvy dědit. |
| Projev vůle stran | ujednání, že strany uzavírají dědickou smlouvu | Odlišuje dokument od běžného dopisu nebo neformální dohody. |
| Předmět dědění | majetek, podíl na dědictví, nemovitost, firma nebo jiná hodnota | Určuje, čeho se smlouva týká. |
| Rozsah nároku | celý majetek, podíl, konkrétní věc nebo jinak vymezená část | Pomáhá předejít sporům o velikost dědického nároku. |
| Podmínky a ujednání | péče, užívání nemovitosti, vypořádání, omezení nebo další pravidla | Upravuje praktické okolnosti podle dohody stran. |
| Vztah k dalším dokumentům | závěť, darovací smlouva, dohody v rodině nebo jiné dokumenty | Pomáhá sladit více majetkových ujednání. |
| Datum a podpisy | datum uzavření a podpisy stran podle požadované formy | Dokument musí být formálně použitelný. |
Dědická smlouva mezi manžely
Dědická smlouva mezi manžely může sloužit k tomu, aby si manželé předem upravili, jak má být naloženo s určitým majetkem po smrti jednoho z nich. Může jít například o společné bydlení, rodinný dům, byt, úspory, podíl ve firmě nebo jiný majetek, který chtějí manželé ochránit před nejasnostmi.
U manželů je potřeba zohlednit také režim společného jmění, vlastnictví konkrétního majetku, existenci dětí, předchozí vztahy a další rodinné vazby. Dědická smlouva by měla být nastavena tak, aby odpovídala skutečnému majetkovému stavu a aby nevytvářela nechtěné důsledky pro ostatní blízké osoby.
U manželů je vhodné řešit zejména
- zda je majetek ve společném jmění nebo ve výlučném vlastnictví,
- zda mají manželé společné děti,
- zda má některý z manželů děti z předchozího vztahu,
- jak má být zajištěno bydlení pozůstalého manžela,
- zda existuje závěť nebo jiný dokument,
- zda má být řešen konkrétní majetek nebo širší podíl,
- jak se bude postupovat při změně rodinné situace,
- zda je vhodné upravit i další majetkové otázky.
Dědická smlouva mezi rodičem a dítětem
Dědická smlouva mezi rodičem a dítětem se často řeší u nemovitostí, rodinného majetku nebo podnikání. Rodič může chtít, aby konkrétní dítě převzalo dům, byt, chalupu nebo firmu, protože se o majetek stará, bydlí v něm, investuje do něj nebo má předpoklady v podnikání pokračovat.
Taková smlouva může pomoci předejít sporům mezi sourozenci, ale pouze tehdy, pokud je promyšlená a komunikace v rodině je co nejjasnější. Je vhodné zvážit, zda mají být ostatní děti nějak vypořádány, zda existuje jiný majetek a zda smlouva nepovede k napětí, které by bylo možné předem zmírnit.
U smlouvy mezi rodičem a dítětem je vhodné řešit
- proč má majetek připadnout konkrétnímu dítěti,
- zda dítě o majetek dlouhodobě pečuje,
- zda dítě do majetku investovalo,
- zda existují další potomci,
- zda je potřeba řešit vypořádání sourozenců,
- zda je majetek zatížen hypotékou, věcným břemenem nebo jiným omezením,
- zda rodič chce v nemovitosti doživotně bydlet,
- zda je vhodné smlouvu doplnit dalšími dokumenty.
Dědická smlouva a nemovitost
Velmi častým předmětem dědické smlouvy je nemovitost. Může jít o byt, rodinný dům, pozemek, garáž, chalupu, zemědělskou usedlost nebo podíl na nemovitosti. U nemovitostí je důležité přesné označení majetku, aby bylo jednoznačné, čeho se smlouva týká.
Pokud je nemovitost zatížena hypotékou, zástavním právem, věcným břemenem, služebností nebo spoluvlastnictvím, je vhodné tyto okolnosti zohlednit. Budoucí dědic by měl vědět, zda spolu s majetkem mohou souviset také určité závazky, omezení nebo praktické povinnosti.
U nemovitosti je vhodné uvést nebo ověřit
- přesnou adresu nemovitosti,
- označení bytu, domu, pozemku nebo podílu,
- údaje podle katastru nemovitostí, pokud jsou potřeba,
- zda jde o výlučné vlastnictví nebo spoluvlastnický podíl,
- zda na nemovitosti váznou omezení,
- zda je nemovitost zatížena hypotékou nebo zástavou,
- zda v nemovitosti někdo bydlí,
- jak se má řešit užívání nemovitosti do smrti zůstavitele.
Dědická smlouva a rodinné podnikání
Dědická smlouva může být praktická také u podnikání. Pokud zůstavitel vlastní firmu, obchodní podíl, živnost, provozovnu, zemědělský majetek nebo jinou podnikatelskou hodnotu, může být důležité předem určit, kdo má v podnikání pokračovat. Bez jasného nastavení může po smrti vlastníka dojít k nejistotě, která podnikání poškodí.
U podnikání je však potřeba postupovat velmi opatrně. Nestačí pouze určit budoucího dědice. Je vhodné řešit také správu firmy, odpovědnost, dluhy, účasti dalších osob, vztahy mezi společníky, společenskou smlouvu, případné souhlasy a návaznost na další firemní dokumenty.
U podnikání je vhodné zohlednit
- jaký majetek tvoří podnikání,
- zda jde o obchodní podíl, akcie, živnost nebo samostatný majetek,
- zda může dědic v podnikání reálně pokračovat,
- zda existují další společníci,
- zda společenská smlouva obsahuje omezení,
- zda je podnikání zatíženo dluhy nebo závazky,
- jak se bude řešit řízení firmy po smrti vlastníka,
- zda je vhodné připravit i nástupnický plán.
Neopomenutelní dědici a dědická smlouva
Při přípravě dědické smlouvy je vhodné myslet také na osoby, které mohou mít zvláštní postavení v dědění. Typicky se řeší potomci zůstavitele. Pokud má zůstavitel děti, je vhodné zvažovat, jak se smlouva projeví vůči nim a zda nemůže v budoucnu vyvolat spor.
Dědická smlouva by neměla být připravena izolovaně bez ohledu na rodinnou situaci. Pokud zůstavitel chce zvýhodnit jednu osobu, je vhodné promyslet, zda ostatní osoby budou vypořádány jinak, zda existuje jiný majetek nebo zda je vhodné rodině situaci vysvětlit. Každý případ je individuální.
U potomků je vhodné zohlednit
- kolik má zůstavitel dětí,
- zda jsou děti z jednoho nebo více vztahů,
- zda některé dítě už obdrželo dar za života,
- zda některé dítě pečuje o zůstavitele nebo majetek,
- zda má být některé dítě zvýhodněno,
- zda existuje majetek pro případné vypořádání,
- zda je vhodné připravit i další dokumenty,
- zda smlouva může vyvolat budoucí spor.
Lze dědickou smlouvu změnit nebo zrušit?
Dědická smlouva je smlouva, a proto se její změna nebo zrušení obvykle neřeší stejně jednoduše jako u jednostranného dokumentu. Pokud se změní rodinná nebo majetková situace, může být potřeba domluva smluvních stran a odpovídající formální postup. Proto je důležité dědickou smlouvu uzavírat až po důkladném zvážení.
V životě se může změnit mnoho okolností. Zůstavitel se může znovu oženit, rozvést, prodat majetek, darovat nemovitost, změnit vztahy s rodinou nebo získat nový majetek. Budoucí dědic může zemřít, přestat se zůstavitelem komunikovat nebo se změnit jeho životní situace. Proto je vhodné myslet na to, jak bude smlouva fungovat i při změnách.
Změnu smlouvy může být vhodné řešit, když
- se změní rodinná situace zůstavitele,
- zůstavitel získá nebo prodá důležitý majetek,
- budoucí dědic už nemá o majetek zájem,
- dojde ke konfliktu mezi stranami,
- změní se vztah mezi zůstavitelem a dědicem,
- vzniknou nové závazky, hypotéka nebo omezení majetku,
- je potřeba upravit rozsah dědění,
- smlouva už neodpovídá původnímu účelu.
Dědická smlouva a darování za života
Někteří lidé zvažují, zda je lepší uzavřít dědickou smlouvu, nebo majetek darovat ještě za života. Obě varianty mají jiné dopady. Dědická smlouva řeší budoucí dědění, zatímco darování za života znamená, že vlastnictví se obvykle převádí dříve. Každé řešení má své výhody i rizika.
Darování za života může být praktické, pokud chce vlastník majetek předat ihned. Zároveň ale může znamenat, že se dárce vzdá vlastnického práva dříve, než je pro něj bezpečné. U nemovitosti se často řeší například služebnost bydlení nebo jiné zajištění dárce. Dědická smlouva může být vhodná tehdy, když zůstavitel chce majetek ponechat ve svém vlastnictví až do smrti.
Praktická tabulka: dědická smlouva a darování
| Řešení | Co znamená | Kdy může být vhodné |
|---|---|---|
| Dědická smlouva | majetek má přejít až po smrti zůstavitele | když chce zůstavitel majetek zatím ponechat ve svém vlastnictví |
| Darování za života | majetek se převádí už nyní | když chce vlastník majetek předat okamžitě |
| Darování se služebností | majetek se daruje, ale dárce si může vyhradit určité užívání | u předání nemovitosti s potřebou zachovat bydlení dárce |
| Závěť | zůstavitel jednostranně určí dědice | když chce mít větší možnost změny v budoucnu |
Dědická smlouva a péče o zůstavitele
V některých rodinách se dědická smlouva řeší v souvislosti s péčí o zůstavitele. Například jedno z dětí se dlouhodobě stará o rodiče, pomáhá s domácností, financemi, opravami domu nebo zdravotní péčí. Zůstavitel pak může chtít, aby právě tato osoba získala určitý majetek.
Je však vhodné jasně rozlišovat, zda smlouva pouze upravuje budoucí dědění, nebo zda má být součástí širší dohoda o péči, nákladech a vzájemných povinnostech. Pokud má budoucí dědic něco plnit už za života zůstavitele, je vhodné tyto povinnosti formulovat opatrně a konkrétně.
U péče je vhodné vyjasnit
- zda budoucí dědic skutečně přebírá nějaké povinnosti,
- jaká péče se očekává,
- zda jde o morální domluvu, nebo smluvní povinnost,
- kdo hradí náklady spojené s péčí,
- zda se řeší bydlení pečující osoby,
- zda do majetku investuje budoucí dědic,
- jak se bude postupovat při změně zdravotního stavu,
- zda je vhodné uzavřít i další samostatný dokument.
Forma dědické smlouvy
U dědické smlouvy je forma velmi důležitá. Nejde o dokument, který by bylo vhodné sepsat jen neformálně na papír bez další kontroly. Protože dědická smlouva může mít významné následky pro dědické řízení a rodinné vztahy, je vhodné ověřit, jaká forma je pro konkrétní případ potřebná.
V praxi se u dědické smlouvy často řeší vyšší formální požadavky než u běžných smluv. Proto je vhodné počítat s tím, že samotný jednoduchý text nemusí vždy stačit. Pokud má být dokument skutečně použitelný, je vhodné jeho přípravu konzultovat s odborníkem a zvolit správný postup podpisu.
U formy dokumentu je vhodné řešit
- zda je text připraven dostatečně přesně,
- zda smlouvu uzavírají správné osoby,
- zda je potřeba zvláštní forma podpisu,
- zda má dokument připravit nebo ověřit odborník,
- zda jsou správně označeny nemovitosti a další majetek,
- zda smlouva není v rozporu s jinými dokumenty,
- zda strany rozumí jejím důsledkům,
- kde bude smlouva bezpečně uložena.
Na co si dát pozor při dědické smlouvě?
Největší chybou je uzavřít dědickou smlouvu bez dostatečného promyšlení. Jde o dokument, který může významně ovlivnit budoucí dělení majetku. Pokud je napsán nejasně nebo bez ohledu na rodinné vztahy, může později vyvolat přesně ty spory, kterým měl zabránit.
Zůstavitel by si měl dobře rozmyslet, zda chce použít právě dědickou smlouvu, nebo zda by byla vhodnější závěť, darovací smlouva, dohoda o vypořádání, smlouva se služebností nebo kombinace více dokumentů. Každá varianta má jiné důsledky a jinou míru flexibility.
Nejčastější chyby
- smlouva je napsána příliš obecně,
- není přesně uveden majetek, kterého se týká,
- není jasné, kdo má dědit a v jakém rozsahu,
- nejsou zohledněni potomci nebo další blízké osoby,
- smlouva neodpovídá skutečnému vlastnictví majetku,
- není prověřeno, zda majetek není zatížen závazky,
- strany neřeší budoucí změnu rodinné situace,
- smlouva je v rozporu s jinými dokumenty,
- není dodržena potřebná forma,
- strany si neověří praktické důsledky smlouvy.
Jak připravit dědickou smlouvu krok za krokem?
Při přípravě dědické smlouvy je vhodné postupovat systematicky. Nejprve je třeba určit, jaký majetek má být řešen a proč má připadnout konkrétní osobě. Poté je vhodné zkontrolovat vlastnictví majetku, rodinnou situaci, existující závěti, darování a další dokumenty.
U složitějšího majetku je vhodné připravit si přehled nemovitostí, bankovních účtů, obchodních podílů, závazků a rodinných vztahů. Čím lépe jsou podklady připraveny, tím přesnější může být výsledná smlouva.
Praktický postup
- Ujasněte si, proč chcete dědickou smlouvu uzavřít.
- Sepište majetek, kterého se má smlouva týkat.
- Zkontrolujte, kdo je skutečným vlastníkem majetku.
- Určete osobu, která má podle smlouvy dědit.
- Promyslete, jak smlouva ovlivní ostatní členy rodiny.
- Ověřte, zda existuje závěť, darovací smlouva nebo jiný dokument.
- Zvažte, zda je potřeba řešit neopomenutelné dědice.
- U nemovitostí si připravte přesné identifikační údaje.
- U podnikání zkontrolujte firemní dokumenty a závazky.
- Rozhodněte, zda mají být sjednány další podmínky nebo povinnosti.
- Připravte text smlouvy s dostatečně přesným vymezením.
- Ověřte formální požadavky a vhodnost odborné kontroly.
- Zajistěte podpis smlouvy správným způsobem.
- Uložte dokument tak, aby byl v budoucnu dohledatelný.
Kontrolní seznam před uzavřením dědické smlouvy
Kontrolní seznam pomůže ověřit, že před podpisem dědické smlouvy byly promyšleny hlavní právní, majetkové a rodinné souvislosti. U dědické smlouvy je lepší věnovat přípravě více času, než později řešit nejasnosti v dědickém řízení.
- Je jasné, kdo je zůstavitel?
- Je jasné, kdo má podle smlouvy dědit?
- Je přesně označen majetek nebo podíl na dědictví?
- Je ověřeno vlastnictví majetku?
- Jsou zohledněny nemovitosti, dluhy a omezení?
- Je promyšlen dopad na děti a další blízké osoby?
- Je zkontrolováno, zda existuje závěť nebo jiná smlouva?
- Je jasné, zda smlouva řeší celý majetek nebo jen část?
- Jsou případné podmínky formulovány srozumitelně?
- Je řešeno, co se stane při změně rodinné situace?
- Je zvolena správná forma dokumentu?
- Rozumí obě strany důsledkům smlouvy?
- Je dokument datovaný a podepsaný předepsaným způsobem?
- Je zajištěno bezpečné uložení smlouvy?
Výhody použití online vzoru dědické smlouvy
Online vzor dědické smlouvy pomáhá připravit základní strukturu dokumentu a ujasnit si, jaké údaje bude potřeba řešit. Uživatel si může předem připravit identifikaci stran, popis majetku, rozsah dědění, vztah k dalším dokumentům a praktické poznámky k rodinné situaci.
Výhodou vzoru je přehlednost. Pomáhá nezapomenout na důležité části, jako jsou údaje zůstavitele, údaje budoucího dědice, přesné označení majetku, ujednání o rozsahu dědění, případné podmínky a podpisy. U dědické smlouvy je však vhodné počítat s tím, že konečný dokument může vyžadovat zvláštní formu nebo odbornou kontrolu.
Vzor je vhodný jako praktický podklad pro přípravu smlouvy mezi manžely, rodičem a dítětem, partnery nebo jinými osobami, které chtějí řešit budoucí dědění předem. U složitějšího majetku, nemovitostí, podnikání nebo více dědiců je vhodné text přizpůsobit konkrétní situaci.
Proč použít aktuální vzor dědické smlouvy?
Použití aktuálního vzoru dědické smlouvy je praktické proto, že pomáhá udržet dokument přehledný a srozumitelný. Dědická smlouva se dotýká citlivých rodinných a majetkových vztahů, proto by neměla být napsána nahodile ani příliš obecně.
Dobře připravená dědická smlouva může pomoci nastavit jasná pravidla pro budoucí dědění, posílit jistotu vybrané osoby a snížit riziko sporů mezi pozůstalými. Důležité je však promyslet, zda smlouva odpovídá skutečné vůli zůstavitele, rodinné situaci a majetkovým poměrům.
Pokud chcete předem upravit, kdo má po vaší smrti získat konkrétní majetek nebo podíl na dědictví, vyplatí se připravit přehlednou dědickou smlouvu, která jasně řeší osoby, majetek, rozsah dědění a další důležité podmínky. U takto významného dokumentu je zároveň vhodné dbát na správnou formu a pečlivou kontrolu celého textu.